Tak mě dneska při enavgeliu zas něco napadlo. Možná stará myšlenka, která se při připomenutí souvislostí vynořila z hlubin mého mozku, možná inspirace shora :)

Každopádně:

"Pane, ty lidi je potřeba poslat sehnat si ubytování a jídlo."

"Vy jim dejte jíst."

"Pane, hele, tady vidím nějaký problém, který sama nezvládnu vyřešit. Asi bych to měla nechat na někom zkušenějším...?"

"Vyřeš to sama."

 


"Ale máme jen pět chlebů a dvě ryby, z toho se těch víc jak pět tisíc lidí nenají... máme jí nakoupit nějaké jídlo do vesnice?"

"Přineste mi ty chleby a ryby."

Požehnal jídlo, pak řekl: "A teď to rozdělte zástupům a posbírejte, co zbylo."

"Ale Pane, já přece nemám dostatek zkušeností a prostředků, jak to řešit. Co kdybych se zeptala třeba tamtoho a tamtoho nebo udělala to a to..."

"Dej mi to málo co máš a věř mi."

Moje málo požehnal, protože kde jsme slabá, je On silný, rozmnožil to, co jsem mohla rozdávat tak, že dokonce i zbylo.

 

Než se do nějaké věci pustíme sami, dejme ji celou Pánu. I když to vypadá bláznivě a zbytečně. Nikdo nečekal, že z pěti chlebů a dvou ryb se nasytí asi osmitisícový zástup...