Vím, že všichni chceme jaro, že sníh, který se zjevil jako povedený aprílový vtip už posktrádá většinu zimního půvabu... přesto bych se s vámi chtěla podělit o text, který jsem dneska asi po třech měsících "náhodou" našla :)

 (obrázek je z mého mobilu, letošní opravdová zima, chvilku po Vánocích...)

 

Zastav se...

Stejně sněží, cesty jsou zapadané, nikam se nedostaneš...

Zastav se... 

Dívej, jak se vločky tiše snáší k zemi, nespěchají, nechají se obdivovat... 

Zastav se...

Obdivuj je, tichou krásu, malé krystalky z nebeských vitráží... 

Zastav se... 

Přemýšlej... není to plýtvání krásou? Miniaturní sklíčka padají, jejich krása zaniká ve spojení se závějí nebo mizí v záhybech kabátů...

Zastav se... 

Sleduj vířivý tanec ledových kříšťálů. Dívej se pozorně, protože vidíš premiéru, reprízu i derniéru... 

Zastav se... 

Ony tančí jenom pro tebe. Pro tebe a tobě podobné, pro všechny zaneprázdněné honbou za problémy...

Zastav se...

Pod sněhem ztrácí všechno svůj význam. Zůstává jenom bílá peřina. Hledej pod ní, co je opravdu důležité...

Zastav se...