United, Labyrint, fantazie. Mix toho všeho je toto. Asi ne dokolané, přesto z nejhlubších hlubin srdce :)
"Láska se podobá stromu. Vyrůstá sama od sebe, zapouští hluboké kořeny do celé naší bytosti a nezřídka nepřestává kvést a zelenat se ani na rozvalinách našeho srdce." (V. Hugo)
Co já k tomu: Roste pomalu a nenápadně. Semeno padne na dobrou půdu, zapustí tiše kořeny a pomalu se stává součástí celé bytosti, která si toho všimne leckdy ve chvíli, kdy je láska tak zakořeněná, že její vytrhnutí by rozervalo celou tu bytost na milion kusů. Nezbyde tedy než s tou láskou žít, i když jste ji neseli a smířit se s tím, že Ten, kdo vám ji tam zasel vám nenávratně a od základu změnil život.
Buch-buch, buch buch
srdce tepe
nevnímá nic
samo sebe.
Buch-buch, buch-buch
nevidělo zahradníka
nevšimlo si
že v něm byla zasazena
malá tichá rostlinka.
Buch-buch, buch-buch
život plyne klidně dál
srdce slepé, nevšímá si
někdo nový život dal.
Buch-buch, buch-buch
tiše klíčí, zelená se
splývá s rytmem nebe
srdce hluché, neslyší že
v něm život nový tepe.
Buch-buch, buch-buch
už zapouští kořeny
stále tichá nenápadná
život plyne bez změny.
Buch-buch, buch-buch
už se blíží krásný čas
kdy srdce slepé prohlédne
srdce hluché zaslechne
že kdosi tiše volá nás.
Buch-buch, buch-buch
co se děje?
ptá se srdce
plné divné naděje.
Buch-buch, buch-buch
proč to nejde jako dřív
co mi brání v dechu?
vlastně ne, vždyť krásné je
že spolu s někým tepu.
Buch-buch, buch-buch
srdce bije mohutně
prohlédlo, že celou dobu
strom v něm rostl ve skrytě.
Buch-buch, buch-buch
strom je živý ze srdce
větve jeho
vztahují se ke kráse.
Buch-buch, buch-buch
strom lásky stále rozpíná se
srdce, malé, zmenšuje se
nebrání se, žije přece
v stromu lásky kořenech.
Buch-buch, buch-buch
zvuk utichá, slábne měkce
na stromu lásky dozrává
to nejkrásnější ovoce.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.